Politika je něco, co fascinuje lidstvo už opravdu hodně dlouho. Já si myslím, že kdyby nebyla politika, tak by lidé snad ani neměli každý den co řešit. Já si vzpomínám, jak jedna moje sousedka stále s druhou sousedkou dokola opakovaly, že politika je opravdu skvělá, že mají alespoň téma k hovoru. Když se potom k nim ještě připojil soused, tak vždycky opravdu každý den, když bylo krásné počasí, tak seděli na zahrádce, vždycky se také potom střídali v tom, u koho budou sedět na zahrádce anebo kdo bude pít kafe u koho. Jenomže když třeba se někdo sešel třikrát u jednoho souseda, tak potom už začali takové rozepře, že jeden druhému stále pije kafe a že ten třetí zase ušetří kafe, když k němu nikdo nechodí.
Jednoduše hrůza! Myslíte si, že to vlastně také politika? Ano, protože jakmile se zadělalo na nějaké téma anebo na nějakou hádku, tak do toho vždycky sousedé táhli politiku. Kolikrát chtěli do politických rozhovorů také zatáhnout i mě, ale já jsem se nedala. Já totiž takové věci a šaškárny neřeším, takže tomu ani nevěřím. Já totiž si myslím, že lidé, pokud opravdu mají rádi politiku, tak samozřejmě pochopí, že ne všechno je úplně ideální a že ne každá politika nebo každý rozhovor vždycky můžou končit opravdu bezchybně a bez hádek. V dnešním světě je skoro všechno s hádkami.
Já si myslím, že kdyby nebyly hádky, tak by to snad asi byla také nuda, i když se i my v rodině často hádáme, tak vždycky si potom odpustíme a potom si ihned druhý den sedneme, popovídáme si a omluvíme se. Tohle je také taková část politiky, ale podle mého názoru politika zase nezná omluvy. Opravdu jsem nikdy neslyšela, že by se politik sám dobrovolně od sebe někomu omluvil. Vždycky je to jenom nějaká výzva anebo se musí omluvit jenom, aby svůj zbytek politické strany nějak nezahanbil a nebo nepoškodil. I když podle mého názoru je vždycky škoda, když se lidé hádají, a to hlavně už v televizi, jistě víte, o čem mluvím, protože někdy je to velmi smutné.