Domácí politika pod hrozbou koronaviru

Veškerá média ve státě v současnosti věnují maximální pozornost pandemii, která ohrožuje lidstvo a bez nalezení skutečně účinného léku by mohla způsobit ztráty na životech stejné, ne-li větší než obávaná španělská chřipka, která zkosila desítky milionů lidí těsně po skončení první světové války. Politický život jako by se zastavil, lépe řečeno, z médií téměř zmizely každodenní informace a komentáře o politických půtkách, skandálech a ostatním dění. Covid-19Pro premiéra Andreje Babiše plně zaměstnaného premiérskými povinnostmi v utkání s koronavirovou nákazou je to na druhé straně oddechový čas v souboji s opozicí a možná ještě více s vlastními problémy. Ještě před tím, než stránky novin začaly plnit počty nakažených, přinášely, vyjma tisku ovládaným českým premiérem, hojnost jeho pestrých průšvihů od různých urážek domácích i zahraničních politiků až po nepříjemná fakta o prohlubujícím se podezření o premiérově střetu zájmů a důvody jeho pokračujícího trestního stíhání. I v těchto chvílích by se nemělo zapomínat, že současná každodenní snaha Andreje Babiše v boji s pandemií není vyobrazením obětavého politika, který pro záchranu národa nasadí veškerou energii a um, nýbrž prvořadá povinnost a odpovědnost předsedy vlády. Jinými slovy, kdyby ve Strakově akademii seděl kdokoli jiný, jeho konání by se také muselo podřídit dané situaci.
Opozice vládní nařízení a usnesení pro boj s nákazou v této krizové době podporuje. Upřímně řečeno, co jiného jí také zbývá. Kritizovány jsou ale dílčí kroky, například změna statutu krizového štábu v obsazení jeho šéfa a také nedostatečná informovanost opozičních vůdců o situaci a připravovaných krocích. Vyšachování místopředsedy vlády Jana Hamáčka z vedení krizového štábu vyvolává neodbytný dojem, že se jedná o Babišovu pomstu poté, co koktajícího premiéra na jedné z mnoha tiskovek věnovaných boji s koronavirem totálně zastínil civilně oblečený a lidsky a věcně promlouvající šéf sociálních demokratů. Ochranná rouškaPremiér zkrátka cítí šanci, jak si vylepšit renomé u části veřejnosti, která není „zkoblihována“ a žádný Hamáček mu to nebude kazit. Toto tvrzení podporuje i Babišovo veřejné pokárání svého ministra zdravotnictví Vojtěcha stran některých získaných informací. Adam Vojtěch se logicky také dostal do zvýšené pozornosti médií a potenciálně mohl vyšroubovat svoji popularitu a zastínit tak svého stranického šéfa. Ukázalo se však, že Babiš se obával zbytečně, neslaný a nemastný ministr zdravotnictví působí velmi nejistě a je zatím nejčastějším terčem zejména odborné veřejnosti. Dodejme, že po právu, jeho rozhodnutí v oblasti zásobování nemocnic byly eufemisticky řečeno přinejmenším nešťastné.
Přejme si, abychom se s koronavirem vypořádali co nejdříve a navrátili se k normálnímu životu. A také si přejme, abychom neztratili paměť, současná situace je výjimečná, ale pořád platí, co je černé a co bílé.

Státní kasu naplníme, i kdyby lidem neměla zbýt ani koruna…

Tak nějak s trochou nadsázky lze zjednodušeně okomentovat jeden z dalších, v tomto případě hodně nestydatých pokusů Aleny Schillerové, jak sehnat peníze na Babišovo rozdávání. Ještě ani nedoznělo vzrušení z návrhu zdanit sedmi procenty internetové giganty typu Facebook, Google apod. a donutit USA k odvetným opatřením a Schillerová zasazuje další úder. Tentokrát do řad vlastníků investičních bytů. Investiční byt sami neobýváte, pronajímáte ho.
Prázdné kapsy
Doposud při prodeji takového bytu platí daňová výjimka. To chce ale šéfka státní kasy změnit a potrestat (jiné slovo nejde použít) vlastníka při prodeji bytu, který vlastní méně než patnáct let, patnáctiprocentní daní ze zisku. To je naprosto bezprecedentní útok na část střední a vyšší střední třídy, která v této oblasti podniká. Komunistům návrh zní jako rajská hudba, jejich šéf Vojtěch Filip oblažil veřejnost rázným bolševickým konstatováním, že „byty mají sloužit především k bydlení, nikoli jako investice, která slouží k tomu, aby někdo jiný platil nájem z bytu vlastníkovi“. Jak vystřižené z padesátých let minulého století. Nebývalou soudnost, i když se nebrání dalšímu projednávání, projevila ČSSD. Její předseda Jan Hamáček vyjádřil pochybnosti nad obhajobou návrhu ze strany předkladatelky, že v důsledku přispěje k uvolnění trhu s byty. Hamáček se naopak domnívá, že půjde o komplikaci. Dodejme, že důvodně.
Bytový dům
Daňové úlevy a podpora ze strany státu totiž zvýhodňují nákup a prodej bytů před pronájmem, například v situaci, kdy dochází ke změně zaměstnání do vzdálenějšího regionu.
Patrně proto, aby se koaliční vlk ANO 2011 nažral a sociálně demokratická koza zůstala celá, přišla ČSSD s vlastním návrhem, který ruší odpisy automobilů určených k podnikání od nákupní ceny jeden milion a výše. Jinak řečeno, podnikáte a slouží vám k tomu automobil s pořizovací cenou do jednoho milionu bez DPH – odepisujete, koupili jste dražší – smůla. Kolik asi stojí středně velký nákladní nebo užitkový automobil…
Veškeré nedávné a současné tanečky kolem státní kasy bohužel svědčí o tom, že prezidentem Zemanem opěvovaná ministryně Schillerová svoji roli až tak bravurně nezvládá. Opozice na její ne příliš šikovné počínání permanentně upozorňuje, ale ministerský předseda a zároveň její stranický šéf Andrej Babiš je vůči těmto výtkám naprosto imunní. Není vůbec těžké dovtípit se proč. Andrejovi Babišovi je už nyní, vzhledem k jeho „dotačním potížím“ naprosto jedno, kdo sedí na postu ministra financí a jestli je státní kasa naplněná nebo se v ní prohánějí myši a pavouci. Jemu jde o kasu vlastní. Věřme, že po příštích volbách už ho starosti o tu státní nebudou obtěžovat. O Aleně Schillerové nemluvě…